Doporučená pravidla pro užívání RD Flexibuild

Hlavní stránka -  Stavební systém -  Doporučená pravidla pro užívání RD Flexibuild

RD stavěné konstrukčním systémem společnosti Flexibuild, s.r.o. se vyznačují vynikajícími tepelně-izolačními a zvukově-izolačními parametry. K funkčnímu naplnění pozitivních vlastností konstrukčních materiálů však dojde pouze za předpokladu bezpodmínečného dodržení montážních postupů jednot-livých fází výstavby samotným zhotovitelem stavby.

Doporučená pravidla užívání RD vyvinutý společností Flexibuild obsahuje řešení veškerých detailů stavby tak, aby nedocházelo k výskytu nežádoucích tepelných mostů ve svislých a vodorovných konstrukcích domu a tudíž, aby bydlení v takovém domě bylo příjemné a zdravé.

Flexibuild, s.r.o. nabízí domy ve třech energetických kategoriích :

1. Domy energeticky úsporné s roční spotřebou tepla 50–80 kWh/m2/rok
2. Domy nízkoenergetické s roční spotřebou tepla vyšší než 15–49 kWh/m2/rok
3. Domy pasivní s roční spotřebou tepla menší než 15 kWh/m2/rok

Stavby z konstrukčního systému Flexibuild jsou vzduchotěsné a tím se zároveň nabízí otázka: „jak takovou stavbu větrat a v jaké míře?“ Těsnost konstrukce stavby odpovídá těsnosti výplní otvorů, tedy oknům a venkovním (vstupním) dveřím. Z doporučení lékařů, odborníků ve stavebnictví a výrobců různých konstrukčních prvků a bytových zařízení můžeme říci, že optimální relativní vlhkost vzduchu v bytě či domě se pohybuje v rozmezí 40 – 60 %. Tato hodnota je tedy nejzdravější jak pro člověka žijícího v takovéto stavbě tak i pro stavbu samotnou. Vlhkostní klima by mělo být pokud možno konstantní, bez výrazných výkyvů. Stejná pravidla platí i pro dodržování optimální teploty v obydlí. Hranice ideální teploty je subjektivní a není žádnou normou či předpisem stanovena. Obecně ale platí pravidlo, že ideální teplota a vlhkost v obydlí je taková, která je příjemná osobám v něm žijícím a která vytváří příjemnou pohodu bydlení.

Obecně doporučujeme tři způsoby větrání:

1. Pravidelné intenzivní větrání okny v krátkých časových intervalech (cca 3× denně na 5 – 8 min. případně dle potřeby) tak, aby se vždy vytvořil průvan. Tepelné ztráty se omezí na minimum a nedochází k prochlazení povrchů v místnostech. Za tuto dobu větrání se nahromaděná vlhkost dostane ven, stěny nepromrznou a po ukončení větrání stoupne rychle teplota uvnitř místnosti na normál.
2. Používání mikroventilační funkce u OS oken (otvíravých/sklop­ných)
3. Větrání s nucenou rekuperací vzduchu (tento způsob větrání je doporučen hlavně pro stavby nízkoenergetické a pasivní)

Největšími zdroji vlhkosti v domě jsou samotní lidé a následně činnosti lidmi vykonávané – vaření, koupání, pěstování rostlin a jejich zalévání, sušení prádla a mytí nádobí v myčce. Dům by měl být tedy užíván s rozumem, s vědomím o jeho technických kvalitách tak, aby z něj nebyla tvořena prádelna, sušárna nebo parní sauna.
Specifickým prvkem každého domu jsou „okna“. Moderní okna a dveře s izolačními skly zabraňují úniku tepla, ale přesto jsou vždy jedním z nejchladnějších míst budovy a nezřídka na nich dochází ke kondenzaci vlhkosti.

Všeobecné faktory podporující a zvyšující rosení platící pro veškeré stavby:

 nedostatečné větrání, kdy vlhkost v místnosti není redukována vyvětráním
 nedostatečné topení, kdy studený vzduch v místnosti neabsorbuje vlhkost, neohřívá a neosušuje skla
 nevhodné umístění topného tělesa, kdy cirkulující teplý vzduch neohřívá a neosušuje skla
 stažené žaluzie bránící ohřívání a osušování skel cirkulujícím teplým vzduchem
 vnitřní parapet přečnívající přes topidlo a zabraňující ohřívání a osušování skel cirkulujícím teplým vzduchem
 dlouhá záclona či závěs bránící cirkulaci vzduchu a tím i ohřívání a osušování skel cirkulujícím teplým vzduchem
 umístění oken na mimo sluneční stranu, kdy jsou skla více ochlazována
 neprodyšné zateplení konstrukcí budovy, kdy vlhkost nemůže unikat přes zdivo

Několik rad jak snížit vlhkost v bytě nebo domě:

 pravidelně větrejte, zejména v koupelně a kuchyni (3× denně po dobu 5 – 8 min., aktivně používat digestoř při vaření)
 nesušte prádlo v interiéru domu
 zavírejte za sebou při koupání dveře do koupelny
 zajistěte dostatečné proudění vzduchu
 udržujte v obytných místnostech optimální vlhkostní klima v rozmezí 40 – 60 %
 teplota v interiéru by neměla klesnout pod 21 °C
 topná tělesa umístěte pod okna
 nábytek instalujte kousek od stěny

Příklady vzniku kondenzace vody v běžném životě:

1. jestliže si v podzimním dešti usedneme promoklí do auta, všechna okna se „zapotí“ zevnitř. Zapneme-li však topení a větráky na maximum, v krátké době zamlžení zmizí.
2. pokud v ložnici bude neprodyšně uzavřené okno a vypnutý radiátor topení (neboť pod peřinou je teplo) vlivem vydechování vlhkosti člověka (1 osoba vypotí cca 50 – 100 g H₂O/hod.) se zvýší vlhkost a zároveň sníží teplota vzduchu a tím i povrchová teplota skla a nutně musí dojít ke kondenzaci vody.
3. 1 m³ vzduchu obsahuje při +10 °C a 35 % relativní vlhkosti vzduchu pouze 3,3 g vody. Při +20 °C a 65 % relativní vlhkosti vzduchu to je již 12,6 g vody!

  Původce jevu     Aktivita       Vlhkost  
  Člověk     Mírná aktivita       30–60 g/h  
        Střední aktivita       120–200 g/h  
        Těžká práce       200–300 g/h  
  Koupelna     Napuštěná vana       700 g/h  
        Sprchování       2600 g/h  
  Kuchyně     Běžné vaření       600–1500 g/h  
        Denní průměr       100 g/h  
  Pokojové květiny             5–10 g/h  
  Prádlo     Odstředěné       50–200 g/h  
        Mokré       150–200 g/h